Delhi je po Mumbai druhým největším městem Indie, žije v něm téměř 14 milionů obyvatel. Městem protéká řeka Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek. V městě je více jak 175 památek, které indové označují jako své národní dědictví. Za zmínku určitě stojí nerezavějící sloup, který v Delhi stojí již 1600 let. Pověsti říkají, že sloup před korozí ochraňují bohové. Sloup byl původně vyroben na počest válečných vítězství krále Chandragupty II., jež vládl v letech 400 až 410 n.l. Původně se nacházel v chrámu boha Višnua ve městě Udayagiri ve střední Indii, teprve na přelomu 12. a 13. století byl přesunut do Delhi. Mezi další objekty, které spadají do světového kulturního dědictví je Červená pevnost, Kutub minar, Humájunova hrobka a Páteční mešita. Červená pevnost dostala jméno podle červeného pískovce, z něhož jsou postaveny její zdi. Pro různé paláce a audienční sály však byly použity ušlechtilejší materiály. Pevnost byla postavena v letech 1639 až 1648 pro mughalského císaře Šáhdžáhána a proslavila se bohatstvím mramoru, stříbra a zlata i hojnou klenotnickou výzdobou. Kutub Minar – je komplex postavený v afghánském slohu, pochází z doby nástupu mogulů v Indii a určitě stojí za zhlédnutí. Humajunova hrobka je komplex budov v Indii v Delhi, které byly postaveny za účelem uchování ostatků druhého panovníka Mughalské říše, císaře Humájúna. Budovy slouží jako majestátní hrobka, která je dnes již klasickou ukázkou mughalské architektury. Právě podle jejího vzoru byl vystaven v pozdější době Tádž Mahal. Od roku 1993 je Humájúnova hrobka součástí světového dědictví UNESCO. Páteční mešita je mistrovské dílo Mughalské architektury severní Indie a také největší mešitou v Indii vůbec. Prostorné nádvoří je ze tří stran lemované arkádovými pasážemi s masivními vstupními branami uprostřed. Čtvrtou stranu tvoří trojitý dóm s Mihrábem zaklenutý typickou cibulovitou kopulí se čtyřmi minarety. Za malý poplatek je možné vylézt na jeden z minaretů.